Jsou v Kardašově Řečici hodiny mistra Hanuše ??

V letech roce 1493-4 udělal pro město Jindřichův Hradec hodiny Jan Růže - mistr Hanuš, se kterým se dlouho spojoval vznik Staroměstského orloje. Stará radnice v Jindřichově Hradci se poprvé připomíná r. 1493, kdy na ní byla vybudována věžička, na kterou umístil mistr Hanuš z Prahy nový orloj (orloj asi jen ve smyslu věžní hodiny). Existují dnes tyto hodiny? Názory se trochu liší.

Citace pramenů:

• PRO: Mistr Jan z Růže byl jistě dovedný řemeslník i jinak vzdělaný muž, dovedl-li v tehdejší době sestaviti dílo tak pozoruhodné; a jeho pověst výborného hodináře byla známa i mimo Prahu, neboť 3. února 1494 dodal hodiny pro radnici jindřichohradeckou, za než dostal zaplaceno osmnáct kop a jež byly po přeměně na hodiny kyvadlové r. 1802 přeneseny na Pražskou bránu a r. 1824 vsazeny do kostelní věže v Kardašově Řečici. (J. Novák, Soupis památek XIV. (1901), 146 a 261.)” - citace Loriš - Mánesův orloj, strana 9., Orbis 1952

… Hanušově pověsti svědčí, že byl požádán od rady města Hradce Jindřichova, aby tam na radnici nový orloj udělal, což on r. 1493 též vykonal. Nachází se o tom zápis v registrech městských: “1494, fer.II. post Purificatioem (3. února) Mistru Hanušowi z Prahy od orloje na rathauz dokonanie dal sem gemu 18 kop na míšensky a spropití thovaržiši 10 grošů. (citace V. Rosický - Staroměstský orloj v Praze, str. 13, OTTO 1925)

V třídílném Mistopisu Řečice Kardašovy vydaném cca před 80 lety se píše: ”…Velmi zajímavou historii mají věžní hodiny, které obec v roce 1824 koupila za 246 zl. vídeňských z J. Hradce. Výzkumem dr. V. Rosického bylo zjištěno, že tyto hodiny jsou unikátní památkou, nebot’ je zhotovil bez jakýchkoliv pochybností pražský hodinář mistr Hanuš. Zprvu šlo bezesporu o vřetenové hodiny, které byly r. 1802 přepracovány na kyvadlové…”.

• PROTI: Zikmundov Winter: ” … o moravských novokřtěnských hodinářích za obchodem cestujících po českém jihu, bývají v pramenech zmínky. Jeden z takových “taufarů” zavinil, že v r. 1604 Jindřichohradečtí rozházeli svůj starodávný orloj (z r. 1493), neboť taufar oznámil , že nestojí za spravení, a že při něm již zprvopočátku dobrý mistr nebyl a žádné proporcí neudělal. Udělal tedy hodinář novokřtěnec orloj nový. Nepříznivý soud tauferův lze vyložite jen tím, že “moderní” hodinář starodávnému orloji už nerozumněl. …”

  Článek: Karl Fischer Die Uhrmacher in Böhmen und Möhren informaci přejímá: Koncem 16. století již tyto hodiny nešly. Roku 1604 byl požádán taufar (pozn. překl. taufar - novokřtěnec, často cestující hodinář), zda by bylo možné staré hodiny opravit, či zda vyrobit hodiny nové. Hodinář po prohlídce hodin vysvětlil, že “hodiny předchozí mistr vyrobil s tak nedobrými a nesprávnými proporcemi, že by jejich oprava byla příliš nákladná”. Městská rada Nového města tedy nechala hodiny Mistra Hanuše, na základě názoru tohoto novokřtěnce o “nedobrých proporcích”, dáti do starého železa a objednala si hodiny nové. (Městský archiv Nového města pražského, Manuale d. Rathauses f. 1604, fol. 131.)

---

Zdá se, že Rosický ani Loriš o stavbě nových hodin v roce 1604 nevěděli a na stáří hodin usuzovali jen na základě jim známým písemným pramenů.

Je častou chybou čistých historiků, že více spoléhají na písemné prameny, než na dochovaný hmotný stav. Pokud existující hodiny vznikly přestavbou z hodin mistra Hanuše, či z hodin neznámého “taufara”, tak jde o přestavbu totální, při níž z původního stroje mnoho nezbylo. Zatím se nepodařilo na stroji zjistit nic, co by potvrzovalo datování k roku 1493. Navzdory autoritám.

Lze se tedy domnívat, že mistr Hanuš pro Jindřichův Hradec hodiny zhotovil, ale v roce 1604 byly již nahrazeny novějšími, stále však bez použití kyvadla. Kyvadlo bylo u hodin použito poprvé v roce 1656.

V roce 1822 byla v Jindřichově Hradci zbořena městská brána, zvaná Pražská nebo Novoměstská. Společně s Rybniční branou ustoupila moderní městské výstavbě. Hodiny do ní někdy přemístěné tak byly opět volné pro další použití. To se našlo v Kardašově Řečici. Byly umístěny do věže kostela Narození sv. Jana Křtitele. Tam vydržely cca do roku 2012 i když již mimo funkci. Přibližně v před 25 lety byly zastaveny a nahrazeny moderním strojem. Zůstaly uloženy na původním místě na věži farního kostela Narození sv. Jana Křtitele ve stavu na obrázcích.

---

Hodiny v Kardašově Řečici nemají gotické prvky. Naopak hodiny v Soběslavi na gotiku vypadají. Také nějak souvisí s Jindřichovým Hradcem. Poněkud smělá hypotéza naznačuje, že mohlo dojít k využití rámu hodin jinde a že alespoň rám soběslavských hodin může pocházet od mistra Hanuše. Je to zatím otevřený badatelský problém.

---

---

---

Nová etapa

Když v roce 2012 v Kardašově Ŕečici začali řešit modernizaci radnice, vzpomněli si i na staré hodiny. Nechali je snést z věže a kompletně restaurovat. Ve věži jejich funkci již dlouho zastává moderní stroj. Jsou nyní ve skleněném výklenku modernizované radnice. Za skleněným ciferníkem ním je restaurovaný starý věžní stroj. Stroj je sice po restaurování schopen chodu, ale rafiemi neotáčí. (Klikněte si na obrázek a uvidíte vnitřní pohled.)

Krátký popis

Díky restaurování si konečně můžeme stroj dobře prohlédnout. Kovaný čvrťový stroj je vystaven na dřevěném rámu, který také nese doplněné malé cimbály. Kamenná závaží visící na kladkách nízko nad podlahou umožňují krátkodobý chod stroje. I tak si prý někteří z vedlejší zasedací síně stěžují na příliš hlasité tikání.

Rám všech strojů je vyroben kovářsky a spojen klíny. Stroje mají podélně orientované hřídele, což působí jisté problémy při konstrukci a údržbě středního bicího čtvrťového stroje. Povšimněte si vysoko postaveného krokového kola. Toto uspořádání se více používalo pro vřetenový krok, aby nad podlahou bylo dost místa pro lehké kyvadlo s větším rozkyvem. Vzhledem k orientaci hřídelí kývá kyvadlo příčně. U čtvrťového bicího stroje je malý čtyřlistý větrník uložený v rámu. To je také důsledek uspořádání hřídelí všech strojů podélně. Větrník bicího stroje celých hodin je již mimo rám a může být proto větší.

Natahovací pastorky jsou posuvné po svých hřídelích, takže v době chodu stroje nejsou v záběru. Kamenná závaží jsou zavěšená na kladkách.

Několik fotografií po restaurování

!

!

!

!