Hodinárium Děčín

Z Věžního muzejíčka Soběslav do Hodinária v Děčíně

Hodinárium vzniklo začátkem roku 2015 přesunem části hodinářské expozice Českého spolku horologického z Věžního muzejíčka Soběslav na Zámek Děčín a postupným doplňováním dalších zapůjčených exponátů. Přesun byl vyvolán postojem současné soběslavské radnice. Expozice tak sice přišla o nejstarší exponát, získala však mnohem větší prostory a podporu vedení zámku. Doufáme, že se celý záměr v nových prostorech rychle rozšíří.

Při přesunu bylo dost práce, takže nikdo nestačil častěji fotografovat. Drobná série fotografií začíná odjezdem hlavních organizátorů ze Soběslavi. Pomocí několika skupin sympatizantů byly exponáty a materiál postupně sneseny do meziskladu. Podle účastníků lze srovnat snášením rámů strojů po točitém schodišti s vyndaváním ježka z klece. Málokdo věřil tomu, že se vše podaří převézt bez větších ztrát. V Děčíně na zámku za ukázalo, že se to celkem podařilo. Opět zapracovali nadšenci všech věkových kategorií a náklad vynosili až na půdu zámku. Jak vidíte, montáž probíhala i za pomoci zámeckých duchů. Když nám svitlo, byla první část expozice rychle smontována. Přibylo i několik nových exponátů. Do otevření začátkem září 2015 však ještě dost práce zůstává.

Po kliknutí na náhled fotografie se fotografie zvětší a objeví se někdy trochu jízlivý komentář. Kliknutím na zvětšenou fotografii se okno zavře.

S hlavními organizátory se chystá k odjezdu i znak Věžního muzejíčka. Bude uložen do síně slávy. Bude-li ovšem síň slávy založena.

Mezisklad. Jak se to mohlo vejít do věže a jak to naložíme do auta???

Vykládka v Děčíně za spolupráce všech generací.

Prostor již exponáty očekává. Příprava však bude trvat do září 2015.

S montáží pomáhají i duchové. Jak se zdá, není to tak jednoduché. Není to jen pro jednoho ducha.

Když nám svitlo, šlo vše již hladce.

I vitríny se začínají jevit. Světla svítí, stěna v dáli je nabílena, vežáky se řadí, …

Všechno co kývá je kývadlo. Proč tedy nepřipojit i kuchyňské váhy k hodinovému stroji?? Škoda, že se tento kývající exponát výstavy Nonsens 2015 nevejde do “výstavního akvária”.

Instalování nového orloje. Jeden z autorů - Petr Skála na obrázku vpravo.

Zasloužíme si odpočinek v zámecké kavárně.

18.8.2015 se to už klube

I vitríny se čistí i fotograf (pan Marušák) přijel a kromě instalace svých výstav zaznamenal i aktuální stav.

Prach je podivné skupenství hmoty, které vidí pouze ženy. Proto jen jim je možné svěřit tak důležitý úkol, jako je mytí vitrín.

Fotografické výstavě 600 let Pražského orloje pana Marušáka se v prostředí starých hodinových strojů dobře daří. Zcela vpravo stroj z evangelického kostela v Podmoklech

Novodobý orloj pánů Skály a Kotrby se dívá na nejstarší zobrazení Pražského orloja. V popředí stroj z Horního Prysku.

Opět stroj z Horního Prysku.

Stroj neznámého autora s neznámou historií.

Na zdi orloj Skála, Kotrba. V popředí stroj Julia Hiemanna z Lipska (evangelický kostel Podmokly).

Řada hodinových strojů se díky optice fotoaparátu pana Marušáka zdá býti nekonečná. K tomuto cíli je však ještě daleko. Za pozornost stojí i cimbály z roku 1868.

Barokní kovaný špindlový stroj. Zatím nejstarší stroj v expozici. Jen více takových.

Autorem hodin je hodinář a řezbář Josef Achrer (*1927 - +1988). Hodiny byly zhotoveny v roce 1985 pro restauraci ČD v rámci rekonstrukce nádraží v Holešovicích. V roce 2015 byly zakoupeny soukromým sběratelem a zapůjčeny na tuto výstavu.

Hodiny z roku 1985 od řezbáře a hodináře Josefa Achrera. Jsou umístěny ve vyřezávané skříni s ciferníky po obou stranách skříně. Na jedné straně jsou ručičky normálního ciferníku, na druhé straně jsou ciferníky ve tvaru otáčejících se disků. Disky představují hodiny a minuty, dále datum s jemným rozlišením dopoledne a odpoledne a disk sekund. Pohyb zajišťují dva podružné strojky Elektročas PS1000. Sekundový disk je otáčen nezávisle elektrickým motorem společně s hvězdičkou a s rotačním “kyvadlem” kombinující mosaz a dřevo. Při instalaci v Hodináriu Děčín byly do skříně zabudovány elektronické hlavní hodiny, které umožňují samostatný chod i automatické nastavení po výpadku proudu.

Hodiny z roku 1985 od řezbáře a hodináře Josefa Achrera. Detail ciferníků.

Hodiny z roku 1985 od řezbáře a hodináře Josefa Achrera. Detail ciferníků

Funkční orloj sochařů Petra Skály a Miroslava Kotrby je nástěnný malovaný orloj s mechanikou zajišťující pohyb podobných ukazatelů jako jsou na Pražském orloji. Orloj vznikal pomalu a postupně ve volných chvílích od roku 2002. Koncepce pohybu soukolí rohatkami je převzata z orloje litomyšlského (Karel Adamec, Čáslav, 1907), jen rozměry kol jsou jiné a převody na měsíční rafiji jsou udělány přesnější. Orloj je poháněn malým elektromotorkem podle řídících hodin, každých dvanáct minut se přetočí rafije Slunce spolu s Měsícem a ekliptikou o jednu pětinu hodiny. V roce 2009 plochu orlojní desky omaloval ak. soch. Miroslav Kotrba. Zcela dokončen byl orloj v červenci roku 2015 pro účely expozice v Děčíně.

Funkční orloj sochařů Petra Skály a Miroslava Kotrby - detail mechaniky.

4.8.2015 “kontrolní den spolku”

Výjezdní zasedání Českého spolku horologického v Hodináriu

Další fotografie pana S. Marušáka těsně před otevřením.

Výjezdní zasedání Českého spolku horologického v Hodináriu

Ještě je třeba poděkovat Zámku Děčín, který vznik Hodinária umožnil, a všem, kteří se stěhování Muzejíčka ze Soběslavi a budování nové expozice účastnili.

Za organizátory ing. Petr Král a ing. Miroslav Baudisch

18.8.2015 se to už klube

4.8.2015 “kontrolní den spolku”

Ještě je třeba poděkovat Zámku Děčín, který vznik Hodinária umožnil, a všem, kteří se stěhování Muzejíčka ze Soběslavi a budování nové expozice účastnili.

Odkazy na jiné stránky:

Přírůstky expozice v letech 2015 - 2018

Elektrifikace věžních strojů

Věžního muzejíčko Soběslav - sezóna 2013

Koncepce Hodinária